Pokud by měl každý z nás vlastní účet ve zdravotní pojišťovně, i na jednoduchý zákrok bychom museli šetřit roky. Nejdéle by čekali ti nejzranitelnější – naše děti a naši senioři.
Operace srdce stojí v průměru 28 tisíc eur. Jak dlouho byste na ni museli šetřit, kdybyste si ji měli zaplatit jen ze svých zdravotních odvodů? A kdo ji zaplatí za vaše děti nebo za rodiče?
Zdravotnictví u nás funguje na principu solidarity. Díky němu dostávají zdravotní péči i lidé, kteří zrovna nepřispívají do systému – děti, důchodci, studenti, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené. Platí, že právě v prvních a posledních letech života potřebujeme nejvíce zdravotní péče. Jinými slovy, právě v této době bývá člověk nejvíce odkázán na pomoc zdravotníků.
Solidarita pro všechny
Osoh ze solidárního systému mají však i pracující. Ani většina z nich by si svými celoživotními odvody nedokázala pokrýt složitější zdravotní péči. Počítejte s námi: průměrná měsíční platba za zaměstnance do zdravotní pojišťovny je 178 eur. Pokud by v jednom momentě potřeboval kardiochirurgický zákrok a měl by se spolehnout jen na vlastní odvody, na operaci srdce by musel šetřit více než 13 let.
Má to však ještě jednu podmínku: Za tu dobu by současně tento pracující člověk nemohl spotřebovat žádnou další jinou zdravotní péči. To znamená, že by mu už nevyšlo například na ošetření u všeobecného lékaře, pokud by dostal třeba chřipku, nebo na preventivní prohlídku u zubaře. Jen na poměrně běžnou operaci kolenního kloubu by si musel takový zaměstnanec šetřit zhruba 3,5 roku.
„Princip solidárnosti je klíčovým pilířem, na kterém stojí naše zdravotnictví. Ani to jinak nemůže být, vždyť nejvíce zdravotní péče, a tedy i nákladů na léčbu, zvykneme spotřebovat během prvních a posledních let života. Tedy v období, kdy ještě nejsme nebo už obvykle nejsme ekonomicky aktivní,“ vysvětluje předseda představenstva a generální ředitel zdravotní pojišťovny Dôvera Martin Kultan.
Kloub za 14 let, srdce za 67
Pokud by operaci srdce muselo podstoupit dítě nebo senior v důchodu, z příspěvků, které za ně do systému odvádí stát, by na ni šetřili několikanásobně déle. Měsíční platba za pojištěnce státu, což jsou právě děti, důchodci nebo rodiče na mateřské a rodičovské dovolené, je totiž aktuálně jen 35 eur.
Jednu operaci srdce by tak stát uměl svým pojištěncům splatit za 67 let. Na průměrně drahou hospitalizaci na oddělení intenzivní medicíny (OIAM) by se díky takto nastavené výši příspěvků dopracoval za 36 let. Na výměnu kolenního kloubu by musel pacient, který je pojištěncem státu čekat celých 14 let.
Foto: Depositphotos
Nepřímá úměra?
Zaměstnanci odvádějí více peněz do systému – zmiňovaný průměr 178 eur na hlavu – ale lékaře nepotřebují tak často. Naopak na zdravotní péči o děti a důchodce přispívá stát 35 eury, průměrně však spotřebují zdravotní péči za zhruba trojnásobek této částky.
Pro srovnání – v sousední České republice, kde je nastavení výše odvodů také horkým tématem, platí stát za pojištěnce státu v přepočtu více než dvojnásobek – zhruba 79 eur.
Martin Kultan z Důvěry však upozorňuje, že každý pilíř má svoji nosnost a nesmí být přetěžován. „Je velmi důležité, aby stát průběžně zvyšoval platbu za pojištěnce státu, kteří tvoří téměř 60 procent z celé populace. Jinak systém zkolabuje. Vláda tuto hrozbu ignoruje, přestože náklady na léčbu rok od roku stoupají, platbu za pojištěnce státu přiměřeně nezvyšuje,“ zdůraznil.
Živnostníci a složitější výkony
Abychom získali kompletnější představu o fungování systému, nesmíme zapomínat ani na další skupinu pojištěnců – na živnostníky. Průměrný měsíční odvod na zdravotní pojištění je u živnostníka 77 eur.
V případě, že by dostal rakovinu tlustého střeva a museli by mu nádor vyoperovat, stálo by to 16.700 eur. Tedy téměř 18 let jeho zdravotních odvodů. Po připočtení pobytu na oddělení intenzivní medicíny, který stojí v průměru 15.400 eur, by to bylo pro OSVČ dalších 16 let placení odvodů.
A to vše za předpokladu, že by předtím nebyl jinak nemocný a nikdy by nenavštívil lékaře. Protože už jen obyčejná preventivní prohlídka stojí zhruba 33 eur.
